|
|
|
| Rezensionen (CD) | |
| Eingang | Duos & Trios für Flöte, Violoncello und Gitarre (Maasz, Nin, Burkhard, Granados, Truhlář) |
| Musiker |  |
| Rezensionen | |
| Repertoire | |
| Konzerte | |
| Neuheiten/CD | |
| Kontakte/Links | |
| Zeitschrift Harmonie über dieses CD Na tomto CD se setkáváme s tvorbou skladatelů tří generací (Granados a Nin se narodili v 60., resp. 70. letech 19. století, Maasz a Burkhard v prvním desetiletí století 20., Truhlář r. 1928). Skladby, které vznikly v rozmezí sta let, k sobě pojí nejen nástrojové obsazení - flétna a/nebo violoncello a kytara, ale i způsob, jakým se jejich autoři vyrovnávají s dědictvím minulosti. Granadosovy rané klavírní Danzas espanolas op. 37 č. 5, instrumentované také pro orchestr, byly v 90. letech 19. století průkopnickými skladbami čerpajícími ze španělského folklóru. Z bookletu se bohužel nedozvíme, kdo je autorem úpravy Andaluzy, která tu zaznívá v obsazení violoncello a kytara. Španělská lidová hudba byla největší inspirací i pro Joaquína Nina. Tento kubánský klavírista a velký znalec francouzských a španělských clavecinistů však začal komponovat relativně pozdě - až ve 20. letech 20. století, a tak v jeho Suite Espagnola citující nápěvy ze 16. století uslyšíme i modernější harmonické spoje. V hravém neoklasickém (přesněji spíše neobarokním) duchu se nese úvodní trio - Suite Gerharda Maasze, který vtipně a vkusně užívá barokní kompoziční techniky a typické rytmické modely. Renesanční a barokní polyfonie a církevní mody - to jsou východiska tvorby Willy Burkharda, který se důsledným rozvíjením vertikálních linií přiblížil stylu Hindemitha nebo Bartóka, o čemž svědčí i Serenade op. 71 č. 3 pro flétnu a kytaru. Závěrečné tři kompozice Jana Truhláře nezapřou skladatele-kytaristu. Tento nástroj hraje významnější roli jak vedle flétny v rozpustilé a líbezné Sonatině semplice, tak v třídílné skladbě Berner Brunnen, která nezapře vlivy seriality a dalších experimentálních technik 2. poloviny 20. století. Závěrečná Romanze per Pablo pro violoncello s doprovodem kytary má se svou vřelou melodikou spíše charakter přídavku. |
|
| V této recenzi jsem se zabývala především hudbou samotnou, neboť bude jistě
pro většinu čtenářů velkou neznámou, a tak mi téměř nezbyl prostor na slova
chvály pro interprety - a že si ji zaslouží! Procítěné frázování a naprosto
bezvadná souhra svědčí nejen o dlouholeté spolupráci (duo kytara - flétna
vzniklo roku 1990, trio v současném složení o čtyři roky později), ale
především o tom, že se tu sešli tři technicky výborně disponovaní hudebníci s
jedním srdcem. Posluchač tak může zapomenout, že hrají tři různé nástroje
(které se k sobě mimochodem velmi dobře hodí), a vnímá pouze barevný a
kompaktní proud hudby. Kateřina Fojtíková |
|
| Aufgenommen von: Susanne Oehler - flute, Torsten
Oehler - violoncello, Karel Fleischlinger - guitar Punkte: ***** (Bewertung) |
|
 |
Rezensionen (Konzerte) |
| ... wenn sich auch noch so viel Spielfreude mit Professionalität paart, wie es bei den dreien der Fall war, dann ist ein unterhaltsames Konzert garantiert... Flöte und Gitarre gelang (in der Histoire du Tango) eine bezwingende Interpretation, in ihrem Vortrag lag ein Zauber aus den vergangenen Zeiten des Tango. ... | |
|
Gießener Anzeiger, 13.03.2000 |
|
| ... In verschiedenen Besetzungen interpretierten sie auf technisch hohem Niveau und mit gefühlvollem Ausdruck sehr unterschiedliche Stücke von Gabriel Fauré, Johann Sebastian Bach und dem tschechischen zeitgenössischen Komponisten Jan Truhlář ... | |
| Oberhessische Presse, 18.09.2001 | |
| ... Dass das Lenz-Trio sowohl als Ensemble als auch solistisch nicht auf schnelle Effekte aus ist, sondern technisch solide musikalisch Anspruchsvolles bietet, davon kann man sich übrigens live an vielen Konzerten überzeugen ... | |
| Gießener Allgemeine, 20.09.2001 | |
| ... Mit dem
Cellisten Torsten Ohler vom Philharmonischen Orchester, seiner
Frau Susanne Oehler (Flöte) und dem Gitarristen Karel
Fleischlinger waren jeweils drei Könner ihres Fachs zu
genießen,
die im reizvollen Zusammenspiel ihrer Instrumente farbenreiches
Musizieren schönster Transparenz boten - eben genau das, was sich
Musikliebhaber an der Kammermusik schätzen. ... … Im Romantischen Trio op. 90 des zeitgenössischen Komponiesten Jan Truhlář legten sie mit interpreta- torischem Feingefühl die schwärmerisch-elegischen Elemente frei und schufen eine Atmosphäre von großer Eindringlichkeit. ... |
|
|
Gießener Allgemeine, 14.07.2003 |
|
| ... In der Johanneskirche war am Sonntagnachmittag ... das Lenz-Trio zu Gast. ...Technisch saubere Vorträge, denen sehr aufmerksam gelauscht und hernach ebenso begeistert applaudiert wurde. ... | |
| Gießener Allgemeine, 27.04.2004 | |
| ... Hier zeigte sich gleich die Qualität des Ensembles, die wahre Meisterschaft verriet: Ein transparentes, dialogisierendes Spiel, das sich durch poetische Momente von großer Intensität auszeichnete. Der weiche geschmeidige Flötenton gefiel ebenso der luzide Celloklang und das durchweg gleichberechtigte meisterhafte Spiel des Gitarristen. ... | |
|
Gießener Anzeiger, 14.05.2007 |
|
| ... Das "Lenz-Trio" bot ein Konzert der zarten Töne und schönster Klangmalerei, ein feines durchsichtiges Geflecht der einzelnen Stimmen, das die Zuhörer gleichsam umwob. ... | |
|
Wetzlar Neue Zeitung, 18.05.2007 |
|
|
|